Všesokolský slet
▪ událost, která nemá ve světě obdoby (koná se jednou za šest let)
▪ největší sportovní akce roku 2024 v Česku
▪ je tu už po 3 století (I. slet v roce 1882, 1. OH až 1896)
▪ radost z pohybu, ale i občanská hrdost
▪ pohyb pro každého
Sletová cvičení 2024
Telnice - Veřejné vystoupení 18. května 2024
Sletová cvičení 2024
Brno - Krajský sokolský slet 9. června 2024
XVII. všesokolský slet 2024
Všech akcí se zúčastnilo přes 20 tisíc cvičenců a více jak 70 tisíc diváků ze všech koutů České republiky i ze zahraničí.
Do projektů spojených s XVII. všesokolským sletem se zapojilo téměř 100 tisíc sokolů z většiny tělocvičných jednot, kterých je přes 1000. Přidaly se i jednoty ze zahraničí (Sokol působí v 18 zemích světa. Právě zahraniční jednoty byly ty, kdo držel tradici sletů v době, kdy byl spolek Sokol zakázán) - celkem přijelo ze zahraničí 1500 cvičenců.
Součástí sletového týdne bylo slavnostní zahájení a představení Lucerna v Národním divadle, Sokol Gala v O2 aréně, mše v chrámu sv. Víta, pódiová vystoupení i výstavy a další kulturní akce.
12 sokolských skladeb
Na XVII. všesokolském sletu bylo předvedeno 12 hromadných sokolských skladeb. Následně najdete odkazy na stránku o každé z nich, kde jsou odpovědi autorů skladby na otázky ohledně inspirace ke skladbě a sletovému oblečení. Mnohdy nechybí ani zajímavosti nebo perličky z nácviku.
Slet 2024 v Praze
Sletový týden v Praze se konal od 30. června do 5. července 2024.
Historie sletů
I. SLET (1882)
Konal se 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše.
V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.
II. SLET (1891)
Uskutečnil se v Královské oboře během Jubilejní výstavy. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny.
III. SLET (1895)
Proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na Letenské pláni.
Mezi 5000 cvičenci byl také dorost a jízda.
Závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo přes 30 000 diváků.
IV. SLET (1901)
Přinesl kromě cvičení mužů a dorostenců i vystoupení 876 žen s kužely. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a ze Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Aleše, průvod 11 000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí.
V. SLET (1907)
Byl prvním "velkým" sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Poprvé byla uvedena sletová scéna Šachový turnaj zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem.
VI. SLET (1912)
Trval pět týdnů a cvičilo a závodilo na něm přes 30 000 sokolů. Diváků přišlo desetkrát tolik. Vystoupili i cvičenci z Ameriky, Francie a ze slovanských zemí. Scéna Marathon s 1500 účastníky byla holdem antice i povzbuzením národa.
VII. SLET (1920)
Tento slet byl poslední, který se konal na Letenské pláni. Vystřídalo se tu přes 100 000 cvičenců, přítomen byl i prezident Masaryk. Oslavou vzniku republiky se stala scéna Stavba sochy Svobody. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka V nový život.
VIII. SLET (1926)
Konal se už na Strahově a přijelo 140 tisíc cvičenců, které zhlédlo na 800 tisíc diváků. V novém sídle ČOS, Tyršově domě, otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku.
IX. SLET (1932)
Stal se oslavou stého výročí narození dr. Miroslava Tyrše, sletová scéna měla název Tyršův sen. Uskutečnil se Rozestavný běh z devíti míst vlasti. Cvičenců přijelo 190 tisíc, diváků přes milion. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.
X. SLET (1938)
Patří mezi nejvýznamnější slety vůbec. Konal se v době nacistické hrozby, slavná prostná Přísaha republice cvičilo 30 000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první "velkou choreografii". Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident Edvard Beneš daroval Sokolu prapor.
XI. SLET (1948)
Sokolové ho začali připravovat hned po válce, ale uskutečnil se až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů Věrni zůstaneme připomněla osud sokolů umučených za války. Počet cvičenců překonal půl milionu a jedná se tak o rekordní slet. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Po sletu vyloučily komunistické akční výbory ze Sokola a existenčně postihly přes 11 000 členů.
XII. SLET (1994)
První akce po 46leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel.
XIII. SLET (2000)
Byl součástí Národních dnů sportu a kultury v rámci akce Praha - evropské město kultury 2000. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy a Austrálie). Průvod Prahou byl stejně početný.
XIV. SLET (2006)
Konal se začátkem července na strahovském Stadionu Evžena Rošického a cvičilo na něm zhruba 20 000 lidí. Součástí sletu byla i řada dalších akcí - Sletová štafeta nebo Expedice kameny, při níž sokolové navštívili místa, odkud pocházejí základní kameny Tyršova domu. Sokolům tleskal i prezident Václav Klaus.
